Vývojové normy a klinické ukazatele v Sandtray_Denisa Urbanová

02.06.2019 16:37

Vývojové normy a klinické ukazatele v Sandtray

Autor: Denisa Urbanová

S metodou Sandtray pracuji od té doby, co jsem zahájila tento výcvik, a musím říci, že s postupem času stále přibývá klientů, kterým tuto metodu nabízím. Mám tedy cca roční zkušenost na pískovišti s klienty různých věkových kategorií (děti i jejich rodiče). Zpočátku jsem si byla velmi nejistá ohledně toho, zda to, co klient v pískovišti vytvořil, je „normální“ s ohledem na jeho věk, měla jsem malou zkušenost a tudíž též omezenou možnost srovnání.

Přestože s klienty pracuji převážně terapeuticky a snažím se vždy oslovovat jejich „zdravé jádro“, stává se, že je třeba zvážit, zda klient nepotřebuje např. psychiatrickou péči. Pokud jde o dětského klienta, celou situaci navíc komplikuje fakt, že každé dítě v průběhu svého vývoje někdy vykazuje příznaky, které by v jiném věku či za jiných okolností byly hodnoceny jako patologické (Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J., 2012). I proto mi přijde zcela zásadní mít nějaký základní přehled týkající se charakteristik způsobu práce na pískovišti, které jsou typické pro danou vývojovou úroveň.

V následujícím textu stručně představím základní vodítka využitelná pro odhalení možných klinických ukazatelů při práci v Sandtray napříč věkovými skupinami, která jsem nalezla v publikaci Lindy E. Homeyerové a Daniela S. Sweenyho (Homeyer, L.E.; Sweeny, D.S., 2017). Autoři zde mimo jiné shrnují dosavadní výsledky výzkumů v této oblasti a pro každou věkovou skupinu nabízejí obraz typického způsobu práce s figurkami v pískovišti.

Autoři pracují s věkovým rozdělením, které odpovídá Piagetovým stádiům kognitivního vývoje. Na základě meta-analýzy výsledků dosavadních výzkumných studií v této oblasti jsou zpracovány zvlášť normy pro stádium předoperační/intuitivní (věk 2 - 5 let), stádium konkrétních operací (věk: 7 – 11 let) a stádium formálních operací (věk: 11 let a více). Tato tři základní stádia jsou doplněna o shrnutí některých dalších výsledků studií, které byly realizovány s dospělými jedinci ve věkovém rozmezí 21 až 65 let.

Pro každou věkovou skupinu je nabídnut výčet typických charakteristik práce s pískovištěm, který je rozdělen do několika oblastí: způsob používání písku (např. kreslení obrázků, využití vodních ploch, řeky, silnice), způsob ohraničování (např. s využitím písku či seskupení miniatur), využití miniatur (např. velikost využité plochy pískoviště, počet použitých miniatur, používané kategorie miniatur a typ konstruované scény), orientace a vztahy mezi lidskými, případně zvířecími figurkami (např. dramatická interakce, pohlaví figurek, lidské či zvířecí komunity) a úroveň komplikovanosti a koherence zobrazované scény (např. detailní konstrukce scény dle plánu; jednoduché, dobře rozpoznatelné téma propojující jednotlivé komplexní části obrazu).

Závěr kapitoly je věnován diagnostickým ukazatelům v Sandtray včetně základního přehledu klinických indikátorů, na jejichž základě byl též vytvořen speciální hodnotící formulář, který, dle autorů, může v mnohém pomoci především začínajícím terapeutům nejen při mapování těchto indikátorů, ale též při směrování dalšího průběhu terapeutické práce.

Základním východiskem pro tuto část kapitoly jsou studie Charlotty Buhlerové, která na základě svého Scénotestu porovnávala zkonstruované světy téměř dvou stovek dětí, a to z hlediska počtu použitých položek, typu použitých (či naopak vynechaných) položek, a jejich uspořádání na pískovišti (schématické versus realistické; roztroušené versus uzavřené). Na základě toho Buhlerová identifikovala několik klinických indikátorů, které lze seřadit do tří skupin, přičemž přítomnost dvou a více z nich může být známkou emoční poruchy.

První skupina indikátorů zobrazuje agresivní svět. Sem patří bojující vojáci (1), bojující divoká zvířata, kousající zvířata (2) a nehody (požáry, havárie, zabíjení, pohřbívání, přepadení atd.) (3). Druhá skupina spojuje indikátory zobrazující prázdný svět: scény s méně než 50ti položkami (4), pět a/nebo méně použitých kategorií položek (5) a vyhýbání se použití mužských nebo ženských figurek (6). Třetí skupina souvisí se zobrazováním deformovaného světa: uzavřené, ohrazené plochy (mnoho malých uzavřených či téměř uzavřených částí – u starších 5ti let) (7), dezorganizované scény (zvláštní místa, oddělenost, chaotičnost - opět u starších 5ti let) (8) a rigidní scény (schematičnost, řady) (9).

Je zřejmé, že se jedná pouze o hrubá vodítka a orientační ukazatele, která je třeba vždy posuzovat v rámci širšího kontextu a s respektem k inter-individuálním rozdílům, které se vyskytují i v rámci jednotlivých věkových skupin, z nichž každá zahrnuje různé druhy chování a celou šíři ukazatelů, ale též výjimek. Znalost těchto orientačních „norem“ je však dle mého názoru pro práci v Sandtray důležitá.

Použitá literatura:
Homeyer, L.E; Sweeny, D.S.: Sandtray Therapy. A Practical Manual. New York, Routledge. 2017.
Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J.: Dětská psychoterapie. Praha, Portál. 2012