Využití Sandtray v psychoterapeutické praxi KBT terapeuta _ PhDr. Lucie Bělohlávková

30.05.2018 18:14

Pracuji jako terapeut v soukromém psychoterapeutickém centru. V rámci své praxe poskytuji individuální terapie dětem a dospělým. Specializuji se především na problémy spojené s úzkostnými stavy (fobie, panická porucha, sociální úzkost, obsedantně-kompulzivní porucha – OCD a další). Práci psychoterapeuta nevnímám pouze jako zaměstnání, ale také jako určité poslání. A mohu s dobrým pocitem říci, že mám svou práci ráda. Společně s klientem se snažíme najít optimální řešení problémů, se kterými do terapie přichází. Mým cílem je mít vždy na jedné straně profesionální, ale také maximálně osobní přístup.

Svoji praxi opírám především o principy a techniky z kognitivně-behaviorální terapie, ve kterém mám výcvik. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je krátkodobá, strukturovaná psychoterapie, která je založena na vědeckých důkazech. Zaměřuje se na řešení konkrétních problémů a potíží, se kterými klient přichází za terapeutem, dále na dosahování specifických, předem stanovených cílů pomocí řady psychologických metod.

Jak již název napovídá, KBT se zaměřuje na způsob, jakým lidé myslí („kognitivní“) a jak se chovají („behaviorální“). Koncept KBT vychází z toho, že naše myšlenky mají vliv na to, jak se cítíme v situacích, do kterých se dostáváme a jak se v nich zachováme. Je důležité si uvědomit, že stejnou situaci může každý z nás vyhodnocovat různě a tak např. pohled na pavouka může ve dvou lidech vyvolávat různé emoce i chování (někdo vyskočí na židli a ječí, jiný ho chytí do skleničky a vynese ven na trávu).

KBT lze využít v situaci, kdy je klient ochoten spolupracovat, je motivován ke změně, je schopen přiměřeně komunikovat a dále je schopen popsat své myšlenky, pocity a situaci, kdy se vyskytl problém, se kterým přichází do terapie. 

Protože se snažím v terapii nejenom mluvit, ale maximálně využívat i vizualizace tak, abych klientovi přiblížila co nejvíce náhled na jeho starosti, hledala jsem další možnost tohoto zprostředkování. Tak jsem si dospěla k sandtray terapii, která mě doslova nadchla.

Zpočátku jsem sice měla obavy, že se jedná o prostředek, který lze používat pouze u dětí, ale toto bych chtěla důrazně vyvrátit. Navzdory své nejistotě jsem pískoviště otevřela i s dospělými a s údivem se jen dívala, jak je jim v Sandtray dobře. Poté, co jsem se zbavila tohoto ostychu, zařadila jsem Sandtray do své praxe. A s každým využitím pískoviště v terapii nadšeně pozorovala, jak i dospělým práce v pískovišti pomáhá lépe formulovat to, pro co kolikrát obtížně hledají správná slova nebo se za ně dokonce i stydí a jak si i díky obrazu, který najednou mají před sebou, a nejen ve formě myšlenek v hlavě, odžívají emoce, které jsou velmi silné a dá se s nimi v sezení následně dobře pracovat.

Sandtray využívám k vizualizaci v rámci několika technik, které vychází z principů KBT. Jako příklad bych zde ráda uvedla využití pískoviště v rámci expoziční terapie. Tuto techniku zde popisuji velmi stručně.

Základním principem expoziční léčby je, že zabránění útěku nebo vyhnutí se obávané situaci vede k učení, že strachová reakce je zvládnutelná. Po řadě expozic přestává podnět strachovou reakci spouštět. Jde tedy o to, aby se klient vystavil strachovému podnětu. Nejprve si terapeut s klientem vytvoří hierarchii situací, kterým se klient bude postupně vystavovat, od nejlehčí až po nejtěžší Poté pokračují krok po kroku v jednotlivých expozicích. Část expozic dělá zpravidla terapeut s klientem, kdy může být pro něj i modelem zvládání situace.

Nejvíce se mi osvědčilo využít práci s pískovištěm u situací, kdy už jim nejsem přímo přítomna (např. přednes referátu před třídou). Díky Sandtray mám tak možnost s klientem celou situaci lépe vidět – včetně všech pocitů a katastrofických představ klienta. Tady bych i ráda vyzdvihla přínos, který mi Sandtray dal, a to především sílu a rychlost nástupu emocí u klienta. Příkladem může být klient se sociální fobií, který ke mně docházel. V rámci expozičního plánu si stanovil, že bude aktivní na poradě managerů firmy, kde pracuje. Celou situaci (včetně svých obav) si nejprve v sezení vyjádřil pomocí pískoviště a velmi intenzivně (včetně tělesných projevů – třes, pocení, potíže s dýcháním) si situaci v sezení odžil. Druhý den po terapii jej čekala tato porada a tady bych ráda použila výňatek z jeho popisu situace, jak se nakonec odehrála: „…už ráno, když jsem otevřel oči, jsem čekal, kdy to přijde, úzkost, nepříjemné pocity po těle apod. ale ono nic, prostě nic z toho, dokonce jako kdybych na sobě pozoroval, že se i tak trochu těším, jak si vyzkouším to, co jsem včera dělal na terapii. Při vkročení do zasedací místnosti, kde se konala porada, jsem na okamžik pocítil bušení srdce, řekl jsem „aha, je to tady“, ale pak jsem se podíval jsem do mobilu, kde jsem měl fotku z terapie z pískoviště a musel jsem se usmát – ve skutečnosti zasedací místnost s kolegy a managery firmy vypadala mnohem méně strašidelně než můj obraz z pískoviště...“ Celou situaci klient zvládl velmi dobře a následně se mu i zvýšila motivace k dalším situacím z expozičního plánu.

Sandtray využívám jako doplněk ke kognitivně-behaviorální terapii - jako prostředek vizualizace a zároveň i úžasný nástroj pro práci s emocemi klienta.

Práci si můžete stáhnout v pdf formátu zde:

Belohlavkova Lucie - Sandtray - Zaverecna prace.pdf (308711)