Dobešová Hana - závěrečná práce ročního výcvikového kurzu

07.07.2017 22:15

Sandtray terapie, z úhlu moji profese. Čím mou práci obohatila?

Mgr. Hana Dobešová, Centrum sociálních služeb Praha, oddělení Triangl – Centrum pro rodinu

V Praze 15. 6. 2017

 

Pracuji jako psycholožka a terapeutka v terapeutickém centru pro rodinu. Naše zařízení poskytuje poradenské a terapeutické služby rodinám a jejich jednotlivým členům. Záběr témat je poměrně široký a zahrnuje osobnostní, vztahové, komunikační a výchovné potíže. Pracujeme jak s jednotlivci (děti, dospívající, dospělí), tak s celou rodinou, či její částí (např. dvojice rodič – dítě, rodiče jako pár). Většinu mých klientů tvoří děti v individuální terapii a rodiny. Menší část pak individuální práce s dospělými klienty, ať již terapeutická či poradenská. Avšak i při individuální práci s dětmi úzce spolupracuji s rodiči, nebo alespoň s jedním z rodičů a někdy, po dohodě s dítětem, přizveme rodiče ke společnému setkání.

Do ročního výcvikového kurzu Sandtray jsem vstupovala s nemalými očekáváními, které se mi naplnily. Již před zahájením výcviku jsem měla určitou menší zkušenost s prací v terapeutickém pískovišti. Měla jsem za sebou jednodenní kurz u terapeuta pracujícího metodou Sandplay a mé pokusy integrovat práci s pískovištěm do terapeutických sezení. Musím však přiznat, že tyto pokusy byly spíše intuitivní a tvořily pouze doplněk herní terapie s dětskými klienty. Věděla jsem, že metodu Sandplay neumím, a ani bez výcviku nemohu, využívat, a popravdě řečeno mi více vyhovovalo uchopit práci s pískovištěm volněji, po svém. Ne vždy se mi ale dařilo nalézt pro to vhodný setting, zarámování a strukturu. V tomto směru mi kurz Sandtray velmi pomohl a onu strukturu pro práci s pískovištěm mi nabídl. Vnímám ji jako volnější a pro mě lépe uchopitelnější než Sandplay. Tématicky zaměřená zadání byly ještě něčím navíc, jakýmsi bonusem pro zacílenější práci.

Kurz Sandtray mi dodal odvahu pracovat s pískovištěm častěji, a to nejen s dětmi, ale i s dospělými, páry a rodinami, větší jistotu v práci s pískovištěm a v neposlední řadě také zvýšil moji důvěru v tuto metodu. Díky vlastním prožitkům v roli klienta z kurzu jsem si mohla na sobě zažít účinek práce v pískovišti, který pro mě osobně byl velmi silný. Potvrdilo se mi to, co jsem již dříve zakusila v mém základním výcviku (integrativní psychoterapie zaměřená na práci s tělem), že o tématech klienta často nestačí jen mluvit, umět je pojmenovat, uchopit, zvědomit si pocity s nimi vázané, získat na ně náhled a nalézat si v nich vlastní cestu, což je samozřejmě v rámci terapeutického procesu velmi cenné, ale že daleko větší dosah a potenciál má si tyto témata zažít, pocítit, zkusit si jaké to je dovolit si udělat změnu, či získat korektivní zážitek. Příkladem může být zkušenost mé dospělé klientky, která ke mně na terapii docházela zhruba již osm měsíců. Za tuto dobu udělala ve svém životě velké změny a kroky, které jí pomohly cítit se lépe. Stále se však některá témata vracela jako aktuální a nezpracovaná, ačkoliv jsme jim věnovaly mnoho pozornosti. Z racionálního hlediska věděla, co by pro sebe mohla udělat, měla zpracované emoce s tím spojené, byla si vědoma svých možností i toho, co ji možná brání změnu realizovat a co by s těmito překážkami mohla dělat. Stále však reálně nedocházelo k posunu. Nabídla jsem jí, podívat se na některá z těchto témat pomocí práce v pískovišti. Po tomto sezení, klientka konečně začala v daných oblastech zažívat posun a úlevu, a to do míry, která mě i ji překvapila. Několik následujících setkání mluvila o změně, která se děje a téma postupně přestalo být aktuální.

Dalším výrazným prvkem Sandtray je, že poskytuje velmi dobrý prostor pro práci s emocemi, a to i s těmi, které jsou pro klienta prozatím nepřípustné, nepřiznané nebo jejich vyjádření a ventilace v reálném světě není pro něj z jakéhokoliv důvodu možná. Ze svého výcviku jsem zvyklá pracovat i s těmito emocemi, mám ale zkušenost, že je to možné až po určitém vývoji klienta v terapii. Na práci s pískovištěm mě fascinuje, že tyto emoce jsou daleko dříve dostupné a jejich prožití a ventilace jsou pro klienta možné ve velmi bezpečném rámci. Zejména u dětí jsem vypozorovala, že projevení agrese vůči rodičům, která není v realitě možná a leckdy s ní dítě ani není v kontaktu, se na pískovišti děje velmi přirozeně a přináší dětem úlevu a radostnou energii. Agrese také není zacílená přímo, díky tomu, že Sandtray je projektivní technikou, která využívá externalizace. Stejný princip funguje nejen u agresivních pocitů, ale i u dalších emocí či myšlenek a postojů, o kterých se těžko mluví, ať již je to z důvodu, že pro dané věci nemá klient verbální vyjádření nebo jsou to jednoduše věci, o kterých se mu těžko mluví, nechce je přímo pojmenovat, či si je otevřeně přiznat. Práce v pískovišti mu přesto umožní se jich velmi blízce dotknout a pracovat s nimi. Někdy také může přispět k samotnému uvědomění, vhledu.

Další přínos práce s pískovištěm vidím v tom, že pomáhá klientovi dostat se do kontaktu se sebou. Už jen samotný hmatový vjem přivádí klienta ke vnímání a cítění. Symbolické předměty a figurky zase umožňují projekci, ale také podpoří vnitřní kreativitu, spojení s vnitřním tvořivým potenciálem. Líbí se mi, že když je klient vyzván k tomu, aby vytvořil na pískovišti nějaký obraz, vždy se mu to podaří, i když může mít ze začátku obavy, zda toho bude schopen, tedy dokud o tom jen přemýšlí. V momentě, kdy začne obraz vytvářet, již o něm nemusí tolik přemýšlet, protože jej i cítí. Stejné je to i se změnou. Když s klienty mluvím o možnostech změny, tak přesto, že jim dávám možnost vymyslet i změnu nereálnou, fantazijní, stává se, že si nevědí rady. Z pískoviště mám opačný zážitek, klient je vždy schopný změnu v pískovišti provést, cítí ji. Může si také bezprostředně zažít její účinek, experimentovat s ní.

Co mi tedy kurz Sandtray přinesl a jak Sandtray vnímám z pohledu své profese? Kromě všeho výše zmíněného vnímám Sandtray jako nástroj, který nabízí sílu, hloubku, přímočarost, ale především bezpečí pro práci s tématy klienta. Jako nástroj, který podporuje sebedůvěru klienta, klient sám buduje obraz, mění ho, nalézá řešení, spojuje se se svým vnitřním potenciálem a moudrostí, rozvíjí svoji kreativitu. Mě osobně pak kurz přinesl radost z tvoření spojené s dovybavováním vlastního pískoviště a pomůcek k němu, hravý pocit a větší jistotu při použití pískoviště s klienty. Myslím, že z hlediska terapeuta může také znamenat určitou úlevu v terapeutickém procesu s klienty. Přiznám se, že toto není moje myšlenka, ale podobný pocit jsem ve své praxi zaznamenala. Hezky jej pojmenovala moje kolegyně: Při práci s pískovištěm se terapeut upozadí, najednou nepracuje jen skrze terapeutický vztah s klientem. Neznamená to, že se terapeut stáhne a odpojí, ale najednou není ve středu terapeutický vztah mezi klientem a terapeutem, ale vnitřní svět klienta jako takový, klient se k němu přímo vztahuje prostřednictvím pískoviště a předmětů, které při práci s ním používá. Sám si řídí proces změny a využívá k tomu vlastních prostředků a vnitřních zdrojů.

            Práce s pískovištěm asi stále zůstane spíše doplňkem k mé práci, zatím není mým cílem pracovat s klienty pouze pomocí Sandtray. Cítím ale chuť jej využívat častěji a cíleněji a jsem ráda, že se mám ve své práci s pískovištěm o co opřít. Do budoucna bych uvítala supervizní setkání zaměřená na práci s pískovištěm, nebo alespoň vzájemné sdílení zkušeností a inspirace.